Za léta praxe práce s klienty v oblasti celostních přístupů ke zdraví jsme jednoznačně dospěli k závěru, že lidská těla jsou lépe přizpůsobena ke zvládání omezenému příjmu potravy než k neúměrnému nadbytku. Naše těla se totiž v průběhu dlouhé historie v obdobích nedostatku vyvinula tak, aby byla schopna vydržet bez jídla mnoho hodin, a dokonce i několik dní. V dnešní době je téma půstů u mnoha lékařů, zdravotníků i výživových poradců stále velké tabu, které je podporováno agresivním marketingem nadnárodních producentů průmyslově zpracovaných potravin, pro něž je zvýšení počtu porcí jídel během dne výborným trikem, jak si zajistit tučný zisk. V dnešním článku se pokusíme shrnout dostupné informace jak o pozitivních přínosech půstu, tak o rizicích, která jsou s cíleným hladověním spojena.
HISTORIE PŮSTŮ
Historie půstu má bohaté kořeny sahající hluboko do lidské minulosti. Půst hrál důležitou roli v nesčetně náboženstvích a má různé významy a aplikace v rozmanitých kulturách a kontextech po celém světě. Níže uvádím několik příkladů praktikovaní postění v naší minulosti:
Spiritualita a disciplína: Pro mnohé lidi měl půst i spirituální rozměr spojený s disciplínou mysli a těla. Odmítání jídla či určitých pokrmů mohlo pomoci lidem soustředit se na své duchovní cíle, meditaci, nebo modlitbu.
Náboženský půst byl a stále je důležitou součástí mnoha náboženství, jako je křesťanství, islám, judaismus, hinduismus a další. Lidé půst při různých náboženských svátcích a obdobích jako formu oběti, pokání, duchovního růstu a disciplíny.
Léčebné půsty byly v minulosti využívány také k léčebným účelům. Staří lékaři jako Hippokratés, Galénos a další používali půst k léčbě nejrůznějších onemocnění a jako součást terapeutických režimů.
Půst jako politický akt byl často používán jako forma politického protestu. Slavnými příklady jsou například půsty vězňů za občanských práv v USA v 60. letech 20. století, nebo půst Mahátmy Gándhího jako prostředek boje za indickou nezávislost.
V posledních letech se půst stal tématem zájmu pro vědecký výzkum, zejména v oblasti zdraví a životní rovnováhy. Nesčetné studie se zabývají potenciálními přínosy přerušovaného hladovění pro zdraví, metabolismus a dlouhověkost.
PŘERUŠOVANÝ PŮST PP (INTERMITTENT FASTING - IF)
Přerušovaný půst je stravovací režim, který zahrnuje cykly období hladovění a období normálního stravování. Více než konkrétní složení přijímané stravy se tento ozdravný režim zaměřuje na časování jídla. I přes to, že je to do velké míry naprosto individuální, existuje několik oblíbených způsobů – od těch pro začátečníky, až po mistry půstů.
Navzdory na první pohled zdánlivě neobvyklému konceptu, lidé přerušované hladovění obvykle dobře snášejí. Většina z nich se cítí během období hladovění lépe a má více energie na své každodenní aktivity. I přesto, že hlad není obvykle největším problémem, se na začátku můžeme cítit ne úplně ve své kůži, Jelikož si tělo musí zvyknout na delší období bez přijímání potravy a mozek se musí očistit od navyklých dávek dopaminu, které mu poskytuje právě přísun jídla.
Přerušovaný půst se stává stále populárnější zejména pro své potenciální zdravotní přínosy a my sami jej v naší poradně velmi rádi doporučujeme zejména pro jeho jednoduchost a finanční nenáročnost.
SNÍDANĚ JE ALE PŘECE ZÁKLAD DNE
Názory na to, zda je snídaně skutečně nejdůležitějším jídlem dne, se mezi lidmi i odborníky na výživu liší. Snídaně byla tradičně považována za důležitou, protože poskytuje tělu energii na začátek dne a pomáhá nastartovat metabolismus po nočním půstu. Někteří odborníci se domnívají, že pravidelná snídaně může pomoci udržovat stabilní hladinu energie a předcházet tak přejídání během zbytku dne.
Je třeba si však uvědomit, že důležitost snídaně může být individuální a závisí na potřebách a preferencích každého jednotlivce. Někteří lidé se cítí lépe a mají lepší výkonnost, když snídají, zatímco jiní se cítí dobře i bez snídaně. Klíčem je najít stravovací režim, který funguje nejlépe pro vaše tělo a životní styl.
NĚKOLIK TYPŮ PŘERUŠOVANÉHO PŮSTU
Ačkoliv je časové nastavení půstu převážně individuální, existuje několik oblíbených metod, které jsou určeny pro začátečníky až po ty pokročilé postníky.
Přerušovaný půst 12/12:
Vhodný pro ektomorfní tělesné typy, jedince s nízkými hladinami glykémie, psychicky vyhořelé, popřípadě děti, těhotné a kojící ženy.
Přerušovaný půst 14/10:
Velmi vhodný pro mezomorfní tělesné typy a pro metabolicky vyrovnané jedince.
Při této metodě držíte půst po dobu 14 hodin a následně máte 10hodinové okno, ve kterém se stravujete. Tento typ je doporučován zejména ženám.
Přerušovaný půst 16/8:
Je vhodný pro endomorfní tělesné typy, jedince trpící obezitou nebo diabetem II. typu. Tato metoda zahrnuje 16hodinový půst, po kterém následuje 8hodinové stravovací okno.
U tohoto typu půstu je velmi vhodné nezačínat obědem jako prvním jídlem, z hormonálního hlediska je mnohem výhodnější začít snídaní (brunch) a končit brzkou večeří (případně zařadit malou svačinu typu kus ovoce mezi snídaní a tuto brzkou večeři).
Půst 5 + 2:
Tato metoda zahrnuje pět dní normálního stravování a dva dny v týdnu, kdy omezíte příjem kalorií na 600-800 kalorií denně.
Přerušovaný půst 24 hodin:
Jednou týdně se zdržíte jídla po dobu 24 hodin. Například od večeře v pondělí do večeře v úterý. Během půstu jsou povoleny pouze voda a čaje bez kofeinu.
Není vhodný pro tělesný typ ektomorf ani pro lidi s chronickou únavou.
Půst 48 hodin:
Jednou měsíčně se doporučuje nastavit tento typ půstu zejména u lidi, kteří jsou metabolicky nevyrovnaní a nezvládají dodržování principů zdravé stravy. Také jej lze využívat pro prevenci rakoviny a u metabolického syndromu.
Každá z těchto metod má své vlastní výhody i nevýhody. Každý člověk si může zvolit takové nastavení, které nejlépe vyhovuje právě jeho potřebám a preferencím. Začněte s mírnějšími formami půstu a postupně si je přizpůsobte, tak aby co nejlépe vyhovovaly vašemu dennímu rytmu. Pokud jste postní začátečníci, je dobré se před začátkem půstu poradit s odborníky na výživu a prevenci.
JAK NASTAVIT ČASOVÁ OKNA JÍDLA A PŮSTU
Časy půstu jsou flexibilní. Nastavíte si je podle svého vlastního pocitu a možností.
Pokud se v režimu 16/8 například navečeříte v 18:00, další jídlo máte druhý den v 10:00. Mezi večeří a snídaní nic nejíte, jen pijete. Někomu režim pozdější snídaně náramně vyhovuje, jinému více sedí mít poslední jídlo v 16:00 a snídat v 8:00.
Jednu z kalkulaček pro vypočet času pro půsty najdete na tomto odkazu.
Není potřeba dodržovat PP každý den ve stejných časech, z praktických důvodů je však vhodné stanovit si jeden až dva režimy (například všední den + víkend). Jinak hrozí že se v tom ztratíte a nebudete vědět, který den snídáte nebo vynecháváte večeři.
Velkou výhodou PP je, že jej nemusí držet celý týden. Už v režimu 5 x týdně můžete získat většinu zdravotních benefitů půstu a začnete se cítit mnohem lépe.
JAK ZAČÍT S PŘERUŠOVANÝM PŮSTEM
- Určitě začněte pomalu a postupně! Není kam spěchat. První týden nastavte režim 12/12 (půst držíte pouze po dobu 12 hodin denně). Tento režim pro vás zřejmě nebude žádnou velkou změnou, jen si budete muset dávat pozor na noční ujídání a pití. V dalším týdnu navyšte postní okno na 14/10 (například večeře v 19:00 a snídaně v 9:00). Pokud se budete cítit dobře, v dalším týdnu prodlužte půst na 16/8.
- Experimentujte a zjišťujte, co vám nejvíce vyhovuje - zda vynechat snídani úplně nebo spíše skončit s jídlem později odpoledne. Sledujte nejen své fyzické pocity, ale i to, jak fungujete v práci a rodině. Pokud se vám půst nepodaří dodržet přesně podle plánu, nevěšte hlavu a zkuste to znovu. Obvykle trvá dva až tři měsíce, než objevíte svůj vlastní rytmus, který vám bude skutečně vyhovovat.
- Počítejte s tím, že první týdny půstu se nebudete cítit úplně pohodlně. Jde o změnu, která obvykle přináší určité nepohodlí. Pro někoho může být výzvou přestat si po večeři dávat svačinky nebo pít víno. Velká výzva je také přestat věřit myšlence "musím snídat". Nový pocit lehkosti a "hladu" pro vás na začátku PP bude trochu neobvyklý, ale postupně si jej začnete užívat a hýčkat. Buďte na sebe laskaví a trpěliví.
Co jíst během fáze půstu?
Během půstu nekonzumujete žádné jídlo, ale udržujete si pitný režim. Je povoleno pít kvalitní vodu, čaj bez kofeinu nebo čistý vývar. Dostatečný přísun tekutin vám pomůže jak fyzicky, tak psychicky, a umožní vám lépe zvládat dobu půstu.
Jak poznáte, že jste dobře hydratovaní? Měli byste cítit potřebu močit alespoň čtyřikrát denně, a vaše moč by měla být čirá, nikoli žlutá
Co jíst během fáze jídla?
Výhodou přerušovaného půstu je, že můžete nadále dodržovat své současné stravovací preference, ať už jde o keto, low carb nebo vegetariánskou stravu. Režim přerušovaného půstu je flexibilní a přizpůsobí se vašim potřebám.
Důležité je zajistit si ve své výživě dostatek všech potřebných živin. Potřebujete nejen bílkoviny, ale také vitamíny, minerály, enzymy a vlákninu.
Pokud budete konzumovat převážně nezdravé potraviny a nadměrné množství kalorií, nebude účinek PP samozřejmě tak výrazný, stejně jako u jakékoliv jiné metody pro redukci váhy. Je tedy velmi důležité dbát na kvalitu a vyváženost své stravy.
VÝHODY PŘERUŠOVANÉHO PŮSTU
VLIV NA REGENERACI BUNĚK A SNÍŽENÍ OXIDATIVNÍHO STRESU A ZÁNĚTU
Oxidační stres je faktorem, který urychluje stárnutí buněk a přispívá k vzniku mnoha chronických onemocnění. Je způsoben nestabilními molekulami nazývanými volné radikály, které interagují s důležitými molekulami, jako jsou proteiny a DNA, a poškozují je. Několik studií naznačuje, že přerušovaný půst může zvýšit odolnost těla vůči oxidativnímu stresu. Navíc se ukázalo, že přerušovaný půst pomáhá snižovat zánět, což je další klíčový faktor při vzniku mnoha vážných onemocnění.
Prázdná zažívací soustava vede k redukci oxidačního stresu na buněčné úrovni a spouští důležité opravné procesy, jako je odstraňování odpadních látek z buněk, tzv. autofágii. Během půstu také dochází ke snížení hladiny inzulínu v krvi a může dojít k výraznému zvýšení hladiny růstového hormonu (HGH). To napomáhá spalování tuků a budování svalové hmoty.
SNÍTE TOHO MÉNĚ
V časově omezeném okně pro příjem potravy sníte obvykle méně kalorií než při běžném stravování. Souvisí to také s ustálenou hladinou inzulinu, viz níže.
PŮST POMÁHÁ UDRŽOVAT STABILNÍ HLADINU CUKRU V KRVI
Když tělo nedostává potravu, hladina inzulinu v krvi klesá. Inzulin je hormon, který pomáhá přesouvat cukr (glukózu) z krve do buněk, aby mohl být využit jako zdroj energie nebo uložen jako zásoba v podobě glykogenu nebo tuku. Pokles hladiny inzulinu může pomoci snížit hladinu cukru v krvi.
Během delšího půstu jsou pak zásoby glykogenu (je forma uložené glukózy v játrech a svalové tkáni) postupně spotřebovávány. Po vyčerpání glykogenu v játrech a svalové tkáni začne tělo využívat jiné zdroje energie. Jedním z hlavních zdrojů energie po vyčerpání glykogenu jsou tuky. To je důvod, proč při dodržování IF přirozeně hubneme spalováním vlastních tukových zásob.
Pokud máte ustálenou hladinu inzulínu a vaše buňky na něj správně reagují, pociťujete menší hlad a ustálí se také vaše přehnané chutě na jídlo.
PŮST SNIŽUJE INZULINOVOU REZISTENCI
Přerušovaný půst se ukázal jako efektivní způsob, jak ovlivnit inzulínovou rezistenci a snížit hladinu krevního cukru. To může být zvláště prospěšné pro jedince s vyšším rizikem vzniku diabetu II. typu. Inzulínová rezistence je stav, kdy se naše buňky stávají rezistentními (méně citlivými) na inzulín. Pro lepší porozumění si můžeme představit buňky jako malé zámky (receptory na povrchu) a inzulín jako klíč, který otevírá cestu do buněk, aby propustil glukózu (krevní cukr), kterou buňky potřebují pro tvorbu ATP (energie v mitochondriích). Při inzulínové rezistenci se však inzulín nemůže účinně vpustit glukózu do buněk a ta zůstává mimo ně, v krevním oběhu (hyperglykémie).
PŘIROZENÉ ODBOURÁVÁNÍ TUKOVÝCH ZÁSOB
Jak už bylo zmíněno dříve, přerušovaný půst je jedním z nejpřirozenějších způsobů, jak svoje tělo přinutit ve větší míře spalovat tuky, a to včetně viscerálního (útrobního) tuku, který je pro naše zdraví nejrizikovější. Přerušovaný půst podporuje rychlejší spalování tuků tím, že tělo nutí využívat tukové zásoby jako palivo a zároveň zvyšuje hormonální regulaci a urychluje metabolismus.
POZITIVNÍ VLIV PŮSTU NA ZDRAVÍ SRDCE
Srdeční onemocnění a nemoci spojené s kardiovaskulárním systémem představují nejčastější příčinu úmrtí po celém světě. Rizikové faktory spojené s těmito onemocněními, jako jsou výkyvy hladiny krevního cukru, vysoký krevní tlak, zvýšené hladiny triglyceridů a LDL cholesterolu, mohou být výrazně sníženy právě pomocí přerušovaného půstu.
PŮST PRODLUŽUJE ŽIVOT
Půst má pozitivní vliv na dlouhověkost, což je spojeno se zdravím buněk, a to zejména díky procesu nazývanému autofágie. Když tělo není neustále zaneprázdněno trávením a zpracováváním živin, má více času a energie na opravu buněk.
Jak to funguje? Přerušovaný půst prostřednictvím aktivace enzymu AMPK a inhibice enzymu mTOR ovlivňuje buněčné procesy spojené se stárnutím. Aktivace AMPK podporuje oxidaci mastných kyselin a autofágii, zatímco inhibice mTOR snižuje buněčný růst a proliferaci, což přispívá ke zpomalení procesu stárnutí a zachování buněčného zdraví.
Půsty podporují snížení mTOR a zvýšení AMPK, což podporuje autofágii (očista těla na buněčné úrovni) a hraje roli při prevenci metabolických nemocí a rakoviny. Hluboká autofágie se ale u lidí zapíná teprve až po 48 hodinách půstu.
POZIVTIVNÍ VLIV NA MOZEK A PRODUKTIVITU
Pokud jste zvyklí snídat brzy ráno, jen co otevřete oči, patrně si na půst budete nějaký čas zvykat. Postupně zjistíte, že pro ranní produktivitu je to velký přínos. A proč to funguje? Mikroorganismy v našich střevech uvolňují neurotransmitery (tj. mimo jiné serotonin, dopamin a GABA), vitamíny, hormony a další molekuly, které mohou ovlivnit naši náladu, chování a také naše kognitivní funkce.
- Některé studie naznačují, že přerušovaný půst může podporovat lepší kognitivní funkce, jako je paměť, soustředění a učení (např. zvýšením hladiny mozkového neurotrofického faktoru (BDNF), proteinu, který podporuje zdraví mozkových buněk).
- Zlepšení nálady: Přerušovaný půst může ovlivnit hladiny neurotransmiterů, jako je serotonin a dopamin, které ovlivňují naši náladu a emoce.
- Zvýšená energie: Mnoho lidí pociťuje při dodržování PP vyšší hladinu energie a zvýšení výkonnosti. To je způsobeno přechodem těla do stavu spalování tuků (ketózy).
- Zlepšená soustředění a produktivita: Někteří lidé uvádějí, že se jim během období půstu lépe soustředí a jsou produktivnější (menší zátěží na trávení a více energie a zdrojů pro mentální procesy).
PREVENCE ALZHEIMEROVY CHOROBY
Studie naznačují, že přerušovaný půst má potenciál prevence nebo zpomalení progrese Alzheimerovy choroby. Zvýšená produkce BDNF při fázi hladovění u PP může chránit mozkové buňky před degenerací, snížení zánětu může vést k ochraně buněk a zlepšení metabolismu a citlivosti na inzulín může ovlivnit vývoj onemocnění. Přerušovaný půst může omezit tvorbu amyloidních plaků v mozku, charakteristických pro Alzheimerovu chorobu.
PREVENCE RAKOVINY
Přerušovaný půst může hrát roli v prevenci rakoviny několika způsoby:
- Omezení zánětu
- Podpora autofágie
- Zvýšená citlivost na inzulín
- Redukce rizikových faktorů: IGF-1 (inzulinu podobný růstový faktor) a hladiny hormonu leptinu.
RIZIKA PŘERUŠOVANÝCH PŮSTŮ
Přerušovaný půst přináší několik rizik, kterých bychom si měli být vědomi:
- Potenciální pocit hladu a slabosti: Na začátku může být obtížné zvyknout si na nový stravovací režim. Můžete pociťovat hlad nebo slabost. Postupně si však tělo zvykne na změnu a tyto příznaky by měly ustoupit. Je důležité začít s lehčí formou a postupně přidávat.
- Možné únavy a podráždění: Během půstu se můžete cítit unavení, hladoví a podráždění. Je důležité sledovat svůj stav a případně se půstu přizpůsobit. Pokud se necítíte dobře nebo máte obavy o své zdraví, je lepší půst přerušit.
- Riziko ztráty svalové hmoty: Jakýkoli druh diety může vést k úbytku svalové hmoty. Je důležité udržovat vyvážený příjem bílkovin a pravidelně cvičit, abyste minimalizovali tento efekt.
- Možný vliv na reprodukční hormony: Přerušovaný půst může ovlivnit produkci reprodukčních hormonů, což může mít dopad na menstruační cyklus u žen. Proto se nedoporučuje ženám, které mají problémy s reprodukčním zdravím.
- Nedostatek živin: Při pravidelném půstu může dojít k nedostatku živin, protože omezený příjem kalorií může znesnadnit splnění nutričních potřeb. Je důležité dbát na vyváženou stravu a případně užívat doplňky živin.
- Vliv na společenský život: Přerušovaný půst může mít dopad na váš společenský život, zejména pokud se váš stravovací režim neshoduje s plány na společné jídlo s přáteli či rodinou.
- Riziko poruchy příjmu potravy: Je důležité dbát na to, aby půst nevedl k rozvoji poruchy příjmu potravy. Přerušovaný půst není vhodný pro děti ani dospívající. Je důležité vyhodnotit, zda je tento stravovací režim vhodný pro vaše individuální potřeby a zdravotní stav.
OBECNÁ DOPORUČENÍ PRO PŘERUŠOVANÝ PŮST
- Na rozdíl od běžných diet není potřeba při přerušovaném půstu počítat kalorie.
- Vynechání jídel není omluvou k příjmu nezdravých potravin a "prázdných kalorií". Je důležité i nadále dbát na konzumaci živin bohatých potravin a upřednostňovat čerstvé produkty.
- Důležité je také načasování jídel. Nejefektivnější se jeví vynechat snídani a postit se večer. To souvisí s naším cirkadiánním rytmem, a není proto vhodné před spaním přejídat, protože to může zvýšit inzulínovou rezistenci. Osvědčuje se konzumovat poslední jídlo kolem 18-19 hodin a další den začít jíst kolem 10-11 hodin.
- Během půstu je povolena pouze čistá voda nebo bylinné čaje.
- Je stále důležité zajistit dostatečný přísun bílkovin, vhodných sacharidů a tuků. Pokud vás během půstu přepadne hlad, je třeba se zaměřit na kvalitu a množství jídla, které konzumujete. Častou příčinou "vlčího hladu" je nedostatek bílkovin a kvalitních tuků.
- Kávu a kofein při půstu raději vynechte, protože kofein jako stimulant donutí díky zvýšení adrenalinu a kortizolu játra k rozkladu glykogenu (glykogenolýza), tím se zvýší hladina cukru v krvi, a dojde pak k narušení půstu! Káva tedy není během půstu vhodná a pokud si budete chtít dopřát, dejte si ji po prvním jídle během dne.
PŮST VERSUS HLADOVĚNÍ
Půst (vědomé zvládání hladu) a strádání (hladovění) jsou často zaměňovány, ale ve skutečnosti se jedná o dva odlišné přístupy k řízení příjmu potravy. Půst je vědomé a plánované rozhodnutí omezit nebo zcela přerušit příjem potravy na určitou dobu s cílem zlepšit zdraví, podpořit detoxikaci organismu, nebo jako součást náboženské či duchovní praxe. Během půstu je člověk obvykle psychicky připravený na omezení jídla, což mu pomáhá lépe zvládat pocit hladu a nepohodlí. Na druhou stranu hladovění je spíše nedobrovolná situace, kdy člověk nemá kontrolu nad svým přístupem k jídlu, což vede k nedostatku energie a živin. Zatímco půst může mít pozitivní účinky na tělo i mysl, dlouhodobé strádání naopak tělo vyčerpává a vede ke zdravotním problémům. Klíčem je vědomý přístup, kde půst podporuje regeneraci těla, zatímco strádání je známkou nedostatku a stresu.
Pokud jste ještě půsty nezkusili nebo máte při pomyšlení na zařazení půstů do vašeho života úzkost a obavy, obraťte se na naši poradnu, rádi vás navedeme a nasměrujeme.
KDY ZVÁŽIT ČASOVĚ OMEZENÉ STRAVOVÁNÍ?
Přerušovaný půst není vhodný pro každého a může být problematický zejména pro některé skupiny jedinců:
Těhotné ženy a kojící matky: Během těhotenství a kojení je důležité, aby ženy měly dostatečný přísun živin pro zdraví svého dítěte a své vlastní. Přerušovaný půst může narušit tento potřebný přísun živin a energie. Maximální doporučená délka půstu je 12 hodin přes noc.
Děti a adolescenti: Děti a mladiství jsou v období rychlého růstu a vývoje, a proto potřebují dostatečné množství kalorií a živin pro správný růst. Přerušovaný půst může negativně ovlivnit jejich vývoj a zdraví.
Lidé s poruchami příjmu potravy: Osoby trpící poruchami příjmu potravy, jako je anorexie nebo bulimie, by se měly vyvarovat přerušovaného půstu, protože může zhoršit jejich vztah k jídlu a vést k dalším komplikacím.
Osoby s chronickými onemocněními: Lidé trpící chronickými onemocněními, jako je diabetes, srdeční onemocnění nebo poruchy štítné žlázy, by měli konzultovat se zdravotním odborníkem před zahájením režimu přerušovaného půstu i z důvodu užívaných léčiv.
Osoby se sklonem k hypoglykemii: Jedinci náchylní k hypoglykemii (nízké hladiny cukru v krvi) by měli být opatrní při praktikování přerušovaného půstu, jelikož PP může způsobit další pokles hladiny cukru v krvi a vést k nežádoucím účinkům, jako jsou závratě nebo slabost.
ZÁVĚREM
Naše těla jsou evolučně lépe přizpůsobena k obdobím hladovění než k nadbytku stravy. Přerušovaný půst nabízí mnoho potenciálních benefitů pro zdraví, včetně snížení rizika vzniku řady onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Přestože další výzkum je potřebný k plnému pochopení mechanismů účinku přerušovaného půstu na lidské tělo, je stále jasnější, že tento způsob stravování může být cenným nástrojem pro udržení zdraví a vitality v moderním světě plném nadbytku kalorií. Pokud se do přerušovaného půstu budete chtít pustit a stále nevíte jak na to, rádi vás v naší poradně uvidíme a nasměrujeme.
ZPRACOVAL
specialista na výživu a prevenci
POZNÁMKA
Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
ODKAZY
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Odkazy a zdroje zašleme na vyžádání na mail. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Infografiky a kreslené obrázky podléhají autorským právům.