Úzkost. Slovo, které v dnešní uspěchané době skloňujeme stále častěji. A není divu. Stres, tlak, nejistota a neustálé srovnávání se s druhými vytvářejí ideální živnou půdu pro úzkostné stavy. Ty se mohou projevovat nejrůznějšími způsoby – od mírného neklidu až po panické ataky. Dlouhodobá úzkost pak může být spouštěčem či posilovačem chronických zdravotních potíží. V moderní společnosti se často zaměřujeme na fyzické zdraví, ale příčiny mnoha chronických obtíží mohou spočívat v psychické rovině. Úzkost je skrytý nepřítel, který se často špatně diagnostikuje, a léčí se pouze symptomaticky. V tomto článku se pokusím nastínit vztah mezi úzkostí a chronickými obtížemi a ukázat možná řešení. Pojďme se společně podívat na to, jak úzkost s naším tělem dokáže "pohrát", a jak se s ní můžeme účinně vyrovnávat.
Co je to úzkost a jaké má příznaky?
Úzkost je komplexní emoce, která se skládá z kombinace tělesných a psychických pocitů. Je to přirozená reakce na stresující nebo nebezpečné situace, která nám pomáhá připravit se na boj nebo útěk. V krátkodobém horizontu může být úzkost dokonce motivující a pomoci nám překonat náročné úkoly. Problém však nastává, když se z této přirozené reakce stane dlouhodobý stav, který nám začne komplikovat život a omezovat nás v běžných činnostech.
Dlouhodobá úzkost se může projevovat mnoha různými způsoby. Je důležité si uvědomit, že každý člověk prožívá úzkost jinak a příznaky se mohou lišit v intenzitě i frekvenci.
Mezi nejčastější psychické příznaky úzkosti patří:
- Neustálé obavy a strach: Člověk s úzkostí se neustále trápí myšlenkami na možné nebezpečí a katastrofy. Má pocit, že se něco špatného stane, a neustále se tím zabývá.
- Neschopnost relaxovat a uvolnit se: Úzkost často doprovází pocit neklidu a napětí. Člověk se nedokáže uvolnit a odpočinout si, i když má k tomu příležitost.
- Podrážděnost a nervozita: Úzkost může způsobovat podrážděnost a nervozitu. Člověk reaguje přehnaně na běžné situace a snadno se rozčílí.
- Problémy se soustředěním a pamětí: Úzkost může negativně ovlivnit kognitivní funkce, jako je soustředění a paměť. Člověk má problémy s učením a zapamatováním si nových informací.
- Pocity beznaděje a deprese: Dlouhodobá úzkost může vést k pocitům beznaděje a deprese. Člověk ztrácí motivaci a radost ze života.
- Strach ze selhání a kritiky: Lidé s úzkostí často trpí strachem ze selhání a kritiky. Mají obavy, že nebudou dost dobří a že je ostatní budou soudit.
- Sebekritika a nízké sebevědomí: Úzkost může vést k sebekritice a nízkému sebevědomí. Člověk se podceňuje a nevěří si.
Nejčastější fyzické příznaky úzkosti:
- Bušení srdce a zrychlený dech: Úzkost často doprovází bušení srdce a zrychlený dech, pocitu nedostatku vzduchu.
- Pocení a třes: Úzkost může způsobovat pocení a třes. Člověk se potí i v chladném prostředí a třesou se mu ruce.
- Bolesti hlavy a závratě: Úzkost může vést k bolestem hlavy a závratím. Člověk má pocit, že se mu točí hlava a že omdlí.
- Problémy se spánkem: Úzkost často způsobuje problémy se spánkem, způsobuje problémy s usnutím a probouzení během noci.
- Trávicí potíže: Úzkost může ovlivnit funkci trávicího traktu a způsobovat trávicí potíže, jako jsou bolesti břicha, průjem nebo zácpa.
- Svalové napětí a bolesti: Úzkost může vést k svalovému napětí a bolestem.
- Únava a vyčerpání: Úzkost může způsobovat únavu a vyčerpání. Pocit únavy přetrvává i po odpočinku.
- Sucho v ústech a potíže s polykáním: Úzkost může způsobovat suchost v ústech a potíže s polykáním, pocitu knedlíku v krku.
Úzkost je emoce, kterou nelze snadno přehlédnout. Její příchod často ohlašuje pocit nespecifikovatelného strachu, který se může zdát jako neznámý, a také pocit znejistění. V takových chvílích se mísí pocity strachu a zmatenosti, a my často nechápeme, co se s naším tělem děje.
Pro úzkost jsou typické pocity napětí a negativní myšlenky, které se mohou projevit i fyzicky, například zvýšeným krevním tlakem. Je to reakce těla, které se cítí ohroženo, i když rozumově chápeme, že strach nemusí být opodstatněný. Právě tato nesoulad mezi racionálním myšlením a emocionálním prožíváním činí z úzkosti tak nepříjemného společníka.
Fyzické projevy úzkosti mohou zahrnovat potíže s dýcháním a pocit, že se nemůžeme dostatečně nadechnout. To může být doprovázeno tlakem na hrudi a napětím svalů, jako bychom měli na hrudi balvan. Úzkost často přichází nepozorovaně a ve chvíli, kdy ji nejméně čekáme, což ještě více umocňuje pocit zneklidnění a nejistoty.
Úzkost a chronické zdravotní potíže
Výzkumy ukazují, že úzkost může být příčinou nebo zesilujícím faktorem několika chronických nemocí, výčet těch nejčastějších obtíží uvádí následující infografika:
Mechanismy propojení úzkosti s chronickými onemocněními
Existuje několik biologických mechanismů, které nám osvětlují, jak úzkost přispívá k rozvoji chronických onemocnění. Jedním z nich je dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu, stresového hormonu, který vede k zánětlivým procesům v těle. Zánět je úzce spojen s mnoha chronickými nemocemi, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, diabetes, autoimunitní choroby a některé druhy rakoviny. Dalším mechanismem jsou poruchy nervové soustavy, které se projevují zvýšenou citlivostí na bolest. Chronická úzkost tak může zhoršovat vnímání bolesti a přispívat k rozvoji chronických bolestivých stavů (např. fibromyalgie). V neposlední řadě chronický stres a úzkost signifikantně oslabují imunitní systém a zvyšují riziko infekcí. Infekce pak mohou být spouštěčem celé řady dalších chronických onemocnění.
Co se děje v mozku při úzkosti?
V našem mozku, který je neuvěřitelnou komplexní informační sítí, putují signály mezi buňkami pomocí tzv. neurotransmiterů. Při úzkosti je tato komunikace narušena. Klíčovou roli zde hraje amygdala, část mozku spojená s emocemi, zejména s těmi odvozenými od strachu. Amygdala při úzkostných stavech chybně vyhodnotí i běžnou situaci jako ohrožující a vyšle signál tělu k mobilizaci obranných reakcí. Je to jako by mozek uviděl nebezpečné zvíře a spustil poplach, přestože reálné nebezpečí nehrozí.
Zároveň dochází k nerovnováze neurotransmiterů, zejména serotoninu, dopaminu a dalších. Serotonin spojovaný s pocity štěstí a pohody je při úzkosti potlačen, zatímco neurotransmitery spojené se strachem jsou v převaze. To vede k pocitům smutku, napětí a celkové nepohody. Je důležité si uvědomit, že někteří lidé mohou mít k úzkosti vrozené predispozice, například v důsledku nižší hladiny serotoninu, a u jiných se může úzkost rozvinout vlivem dlouhodobých stresových situací.
Úzkosti z úzkostí
Ještě horší situace nastává, pokud se k úzkosti přidá další úzkost – strach z toho, že se úzkost znovu objeví. Tomuto stavu se říká anticipační úzkost neboli "strach ze strachu".
Člověk, který trpí anticipační úzkostí, se neustále bojí situací, které by mohly úzkost vyvolat. Tento strach ho omezuje v běžném životě a vede k vyhýbání se těmto situacím. Paradoxně tím ale úzkost ještě posiluje. Strach má totiž tendenci posilovat, pokud před ním utíkáme.
Úzkost z úzkosti může mít záchvatovitý charakter a vést až k panickým atakám. Během takového záchvatu člověk prožívá enormní strach a fyzické projevy, jako je bušení srdce, pocení, třes, tlak na hrudi a potíže s dýcháním. Má pocit, že ztrácí kontrolu nad svým tělem a myslí, a bojí se, že zešílí nebo zemře.
Je důležité si uvědomit, že anticipační úzkost je poměrně závažný problém, který vyžaduje odbornou pomoc.
Úzkost znamená zúžené možnosti východiska
Úzkost je často popisována jako stav, kdy člověk ztrácí kontrolu nad svými myšlenkami a pocity. Je to pocit, že se ocitáme v pasti, ze které není úniku. Tento pocit je dán tím, že naše mysl v úzkostném stavu funguje jinak než obvykle. Myšlenky se stávají katastrofickými, černobílými a člověk má pocit, že existuje jen velmi málo možností, jak situaci řešit. To vede k pocitu bezmoci a beznaděje. Člověk s úzkostí se cítí jako ve vakuu, kde neexistuje žádná cesta ven. Tento pocit je velmi subjektivní a nemusí odpovídat realitě. Ve skutečnosti existuje vždy nějaké řešení, ale v úzkostném stavu ho člověk nevidí. Proto je důležité naučit se s úzkostí pracovat a nenechat se jí ovládnout.
Co si počít, když úzkost udeří?
Když nás úzkost přepadne, máme často pocit, že nad ní nemáme žádnou kontrolu. Myšlenky, které ji spouštějí, se objevují automaticky a zdánlivě bez našeho přičinění. Myšlenkám jako takovým zabránit nemůžeme, ale můžeme ovlivnit, jak na ně reagujeme a jak s nimi naložíme.
Pokud nás napadne, že by se nám mohlo stát něco nepříjemného nebo nebezpečného, je přirozené, že se začneme bát a prožívat úzkost. Intenzita naší úzkosti pak závisí na tom, jak moc ohrožující a nepříjemná se nám daná situace zdá. Čím větší nebezpečí vnímáme, tím silnější pak bude naše úzkost a tím více se budou projevovat i tělesné příznaky (bušení srdce, pocení, třes a další).
V takových chvílích máme často tendenci se situacím, které v nás úzkost vyvolávají, vyhýbat. Krátkodobě to může přinést úlevu, ale z dlouhodobého hlediska to vede k oslabení naší schopnosti tyto situace zvládat a přirozeně se na úzkosti adaptovat. Důsledky takového vyhýbání mohou být různé, od problémů s běžnými činnostmi, jako je nakupování, až po ztrátu zaměstnání nebo problémy ve vztazích.
Je přirozené, že se chceme úzkosti co nejrychleji zbavit a vnímáme ji jako nepřítele, před kterým musíme utéct. Úzkost se ale často v našem životě objevuje postupně a plíživě a může se stát, že nakonec ovládne velkou část našeho života. V takovém případě už nám nezbývá nic jiného, než se jí postavit čelem.
Je důležité si uvědomit, že úzkost a deprese jsou často jen povrchem hlubších problémů. Pokud se s těmito stavy potýkáme, může to znamenat, že se v našem životě děje něco, co bychom měli řešit. Možná se bojíme dospělosti, máme problémy ve vztahu, v práci nebo se potýkáme s pocity osamělosti či nepřijetí. Úzkost nám v takovém případě může sloužit jako signál, že bychom se měli zaměřit na tyto hlubší problémy a začít je řešit. Úzkost není jen nepřítel, ale také dočasný pomocník, který nás má nasměrovat na správnou cestu.
Úzkosti bychom měli přijmout jako součást sebe sama a snažit se jí porozumět. Mluvit o ní s někým blízkým nebo s odborníkem může být prvním krokem k uzdravení.
Úzkost jako přirozená součást lidského života: nevyhnutelnost konečnosti
Úzkost je nedílnou součástí lidské existence. Provází nás od narození až po smrt a má mnoho podob. Jednou z nejhlubších a nejuniverzálnějších je úzkost ze smrtelnosti. Uvědomění si vlastní konečnosti je pro člověka existenční výzvou. Myšlenka na smrt, na to, že jednou všechno skončí, může vyvolávat pocity strachu, nejistoty a bezmoci. Tato úzkost je přirozená a v jisté míře i zdravá. Nutí nás zamyslet se nad smyslem života, nad tím, co je pro nás důležité a jak chceme svůj čas prožít. Může nás motivovat k tomu, abychom žili plně a vědomě, abychom si vážili každého okamžiku a abychom se nebáli riskovat a jít za svými sny.
Je důležité si uvědomit, že úzkost ze smrtelnosti není něco, s čím bychom měli bojovat nebo co bychom měli potlačovat. Je to součást našeho lidství a je třeba ji přijmout a naučit se s ní žít. Můžeme se s ní vyrovnávat různými způsoby, například skrze filozofii, náboženství, umění nebo skrze vztahy s druhými lidmi. Důležité je najít si svůj vlastní způsob, jak se s touto úzkostí vyrovnat a jak ji integrovat do svého života, tak, aby nás neparalyzovala, ale naopak motivovala k plnohodnotnému životu.
Utíkat před úzkostí se nevyplácí
Únik do světa zábavy, sportu nebo sociálních médií či jakékoliv jiné formy závislostí se může zdát jako lákavá strategie, jak se vyhnout úzkostným myšlenkám a pocitům. Krátkodobě to může přinést úlevu a odvedení naší pozornosti od nepříjemných stavů. Problém však nastává, když se z této strategie stane dlouhodobý návyk. Neustálé utíkání před úzkostí do virtuálního světa nebo do světa zábavy a sportu může vést k prohloubení problému a k izolaci od reálného života. Jak už bylo řečeno, úzkost není nepřítel, kterého se musíme zbavit. Je to signál, že se v našem životě děje něco, co bychom měli řešit. Jakýkoliv únik před neřešenou úzkostí nám může zabránit v tom, abychom se s tímto problémem konfrontovali a začali ho řešit. Proto je důležité najít si zdravou rovnováhu mezi odpočinkem a zábavou a mezi řešením problémů a vyhýbáním se jim.
Úzkost a závislostní poruchy často kráčejí ruku v ruce. Lidé trpící úzkostí mohou hledat úlevu v návykových látkách nebo chování, jako je alkohol, drogy, hazardní hry nebo workoholismus. Tento mechanismus funguje tak, že úzkostný člověk si spojí užití návykové látky nebo chování s dočasným snížením úzkosti. Vytvoří se tak asociace, která ho nutí k opakovanému užívání této látky nebo chování, aby se zbavil nepříjemných pocitů. Postupem času se však tolerance zvyšuje a je potřeba stále více dané látky nebo chování, aby se dostavil stejný účinek. To vede k závislosti, která se stává dalším problémem v životě člověka. Je důležité si uvědomit, že závislost neřeší úzkost, ale pouze ji krátkodobě potlačuje. Z dlouhodobého hlediska pak závislost úzkost ještě zhoršuje a může vést k dalším zdravotním a sociálním problémům.
Porozumění lidské mysli a přirozené zvládání úzkosti
Klíčem k přirozenému zvládání úzkosti je porozumění vlastní mysli. Je důležité naučit se rozpoznávat spouštěče úzkosti, identifikovat negativní myšlenky a naučit se s nimi pracovat. Existuje mnoho technik a metod, které nám v tomto mohou pomoci, například meditace, relaxační cvičení, kognitivně behaviorální terapie nebo mindfulness. Důležité je najít si svůj vlastní způsob, jak úzkosti porozumět a integrovat ji do svého života tak, aby nás neovládala, ale abychom ji měli pod kontrolou my.
Podstatné je uvědomit si, že v tom nejsme sami. Úzkost trápí mnoho lidí a není se za co stydět. Mluvit o svých pocitech s někým blízkým nebo s odborníkem může být velmi ulevující a pomáhá nám to pomoci získat nový pohled na naše problémy. Pamatujte, že péče o duševní zdraví je stejně důležitá jako péče o zdraví fyzické a že si každý z nás zaslouží žít šťastný a spokojený život.
Jak překonat úzkosti: Tipy a rady
Úzkost může být paralyzující a omezující. Existuje mnoho způsobů, které nám pomáhají úzkosti zpracovat a integrovat do našich životů. Níže uvádím několik tipů a rad, které vám s tím mohou pomoci:
- Vyhýbejte se alkoholu: Alkohol může zdánlivě přinést úlevu, ale z dlouhodobého hlediska úzkost zhoršuje. Vytváří začarovaný kruh, kdy se mozek spoléhá na alkohol při kompenzaci nerovnováhy serotoninu a vede k závislosti a prohloubení úzkostí.
- Omezte sociální sítě a zařaďte skutečný lidský kontakt: Omezení času stráveného na sociálních sítích a upřednostnění skutečného lidského kontaktu přináší úlevu a snižuje pocit osamělosti. Skutečné lidské vztahy a interakce posilují pocity sounáležitosti a bezpečí, které jsou v integraci a zpracování úzkostí klíčové.
- Zařaďte meditace a dýchání: Pravidelná dechová cvičení a meditace jsou účinnými nástroji pro zklidnění mysli a těla. Pomáhají regulovat stresové reakce a předcházet úzkostným stavům.
- Pohyb a uvolňovací cviky: Fyzická aktivita je skvělým způsobem, jak uvolnit nahromaděný stres a zlepšit si náladu. Nemusíte se nutně pouštět do náročných tréninků, stačí pravidelné procházky v přírodě nebo protahovací a relaxační cvičení.
- Zaměřte se na jednu aktivitu: Koncentrace na jednu konkrétní činnost, která vyžaduje plné soustředění, nám může pomoci odvést pozornost od negativních myšlenek a snížit tak projevy úzkosti. Může to být cokoliv, co vás baví, ať už je to sport, hudba, malování nebo třeba úklid.
- Dbejte na dostatečný spánek: Kvalitní spánek je klíčový pro fyzické i psychické zdraví. Nedostatek spánku výrazně zhoršuje úzkostné stavy. Snažte se dodržovat pravidelný spánkový režim a vytvořit si před spaním rituál, který vám pomůže usnout.
Pro zmírnění úzkosti a zlepšení pohody lze podpořit tělo několika způsoby. Hořčík hraje klíčovou roli v regulaci neurotransmiterů v mozku a může pomoci snížit úzkost a zlepšit spánek (zejména pak forma L-threonátu, která snadno proniká do mozku). Bylinky jako třezalka, kozlík lékařský a ashwagandha mají pozitivní účinky při úzkosti a jsou nenávykové. Aminokyselina Tryptofan pomáhá vytvářet serotonin a najdeme ho například v luštěninách, tuňáku, ořechách a semínkách. Vitamín B6 je důležitý pro správné fungování nervové soustavy a může nám pomoci zvládnout stresové období. GABA je neurotransmiter s uklidňujícím účinkem, který pomáhá regulovat aktivitu nervových buněk spojených s úzkostí.
Kofein a úzkostné stavy
Kofein, povzbuzující látka v kávě, čaji a energetických nápojích, může být pro jedince s nepřiměřenou úzkostí dvousečným zbraní. U některých lidí může krátkodobě zlepšovat náladu, u jiných může vyvolat nebo zhoršit úzkostné stavy. Kofein stimuluje nervový systém a zvyšuje produkci stresových hormonů, vede k nervozitě, neklidu a dalším příznakům úzkosti. Je důležité si uvědomit, že každý reaguje na kofein jinak a někteří zvláště citliví lidé by ho měli omezit nebo se mu úplně vyhnout. Kromě kávy a energetických nápojů se kofein nachází i v dalších potravinách, jako je čokoláda, kakao a v některých lécích.
Jak nahradit kofein vhodnějšími variantami se můžete dočíst v našem dalším článku.
Dlouhodobý stres a úzkost jako tichý spouštěč chronických potíží
Dlouhodobý stres a úzkost se mohou tiše vkrádat do našich životů a postupně narušovat naše fyzické i duševní zdraví a nepřiměřeně zvyšovat hladinu stresového hormonu kortizolu. Často si neuvědomujeme, jak moc nás tyto stavy ovlivňují, dokud se nezačnou projevovat chronické potíže. Neustálé napětí, obavy a strach mohou vést k oslabení imunitního systému, problémům s trávením, bolestem hlavy, nespavosti a dalším zdravotním komplikacím. Je důležité si uvědomit, že stres a úzkost nejsou jen psychické stavy, ale mají reálný dopad na naše tělo.
Měření kortizolu ze slin je neinvazivní a snadno dostupná metoda, která může poskytnout cenné informace o aktivitě stresové osy (HPA osa). Hladina kortizolu ve slinách odráží aktuální stav stresu a může být užitečná pro posouzení reakce organismu na stresové podněty. Test kortizolu ze slin se často používá při diagnostice poruch spojených se stresem, jako jsou úzkosti, deprese, posttraumatická stresová porucha nebo syndrom vyhoření.
ZÁVĚREM
Úzkost je komplexní a všudypřítomná emoce, která nás provází celým životem. Od přirozené reakce na stres se může snadno přetransformovat do dlouhodobého stavu, který negativně ovlivňuje naše fyzické i psychické zdraví. Úzkost, často nepochopená a podceňovaná, se může skrývat za mnoha chronickými obtížemi, které nás trápí. Její plíživý vliv na naše tělo i mysl může vést k rozvoji nejrůznějších onemocnění, od zažívacích potíží až po kardiovaskulární problémy. Proto je nesmírně důležité vnímat úzkost jako komplexní problém, který vyžaduje pozornost a péči. Naučme se naslouchat signálům svého těla a mysli a nebagatelizovat pocity úzkosti. Včasná identifikace a adekvátní řešení úzkosti může být klíčem k prevenci a léčbě mnoha chronických onemocnění. Nezapomínejme, že zdraví je vždy celostní a psychická pohoda je jeho nedílnou součástí.
AUTOR
specialista na výživu a prevenci, transformativní kouč
POZNÁMKA
Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
ODKAZY
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Odkazy a zdroje zašleme na vyžádání na mail. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Infografiky a kreslené obrázky podléhají autorským právům.