V posledních dvaceti letech jsme svědky revoluce v oblasti technologií, která dramaticky změnila naše životy. S rozvojem chytrých telefonů, sociálních sítí a internetu se stal digitální svět nedílnou součástí našeho každodenního fungování. Ačkoliv tyto technologie přinášejí řadu výhod, jako je snadná komunikace, přístup k informacím a zábavě, vzniká také řada nebezpečí spojených s jejich nadměrným užíváním. Digitální závislost, označovaná jako nadměrná, nekontrolovatelná potřeba používat technologie, se stává stále častějším problémem nejen mezi dětmi a adolescenty, ale i dospělými.
Rizika digitální závislosti
Jedním z největších rizik digitální závislosti je její vliv na psychické zdraví. Mnoho studií ukazuje, že lidé trpící digitální závislostí zažívají vyšší míru úzkosti, deprese a osamělosti. V online prostředí totiž často dochází k povrchním interakcím, které nenahrazují skutečné mezilidské vztahy. Dalším problémem jsou potíže s kognitivními funkcemi – nadměrné používání technologií může negativně ovlivnit naši schopnost soustředit se, udržovat si pozornost a vytvářet vzpomínky.
Dalšími nebezpečími digitální závislosti jsou problémy spojené s fyzickým zdravím. Sedavý způsob života, spojený s dlouhým trávením času před obrazovkou, může vést k obezitě, poruchám spánku a dalším zdravotním komplikacím. Děti a mladí lidé, kteří tráví hodiny hraním her nebo procházením sociálních médií, často zanedbávají fyzickou aktivitu, což má vliv na jejich celkovou kondici a zdraví.
V neposlední řadě digitální závislost negativně ovlivňuje rodinné a sociální vztahy. Často se stává, že lidé tráví více času online než s blízkými. To může vést k rozpadům vztahů a izolaci. Je důležité, aby si jednotlivci i společnosti uvědomili potenciální rizika a našli rovnováhu mezi digitálním a skutečným světem, aby mohli plně využívat výhod moderních technologií, aniž by byli ohroženi jejich negativními dopady.
Nové hranice mezi třídami
Rostoucí propast mezi různými sociálními třídami je v dnešní době také definována rozdílnou expozicí technologiím. Děti z nižších vrstev vyrůstají s mobilními telefony a digitálními hrami, dochází tak u nich k absenci tradičních dovedností a sociálních interakcí. Zatímco děti z vyšších tříd se častěji orientují na tradiční, neelektronické hračky a aktivity, které podporují kreativitu a interpersonální dovednosti. Tato nerovnováha v digitálním prostředí může mít dalekosáhlé důsledky, včetně poruch vývoje dětí, jako jsou úzkost, deprese a závislost. Zdravý přístup k technologiím a dodržování digitální hygieny se tak stávají klíčovými prvky pro minimalizaci těchto negativních dopadů. Moderní technologie samy o sobě nejsou zlem; je to spíše způsob, jakým je lidé využívají a který určuje vliv technologií na naše životy.
Mnoho vývojářů her a aplikací, kteří vytvářejí produkty cílené na maximalizaci uživatelské pozornosti, si uvědomuje rizika digitální závislosti více než běžní uživatelé. Proto se často snaží chránit své vlastní děti před nadměrným užíváním technologií. Například někteří vrcholoví manažeři technologických firem přísně omezují čas, který jejich děti tráví u obrazovek, nebo dokonce zakazují přístup k určitým aplikacím a sociálním sítím. Vědí, že jejich produkty jsou navrženy tak, aby využívaly psychologické principy, jako jsou odměňovací mechanismy nebo sociální potvrzení, a mohou mít silný vliv na formování návyků. Tento přístup ukazuje na paradox, kdy ti, kdo stojí za digitálními produkty, které pohlcují miliardy lidí, sami často volí cestu větší opatrnosti a digitálního minimalismu ve své vlastní domácnosti.
Fenomén FOMO
Jedním z nejvýraznějších projevů digitální závislosti je fenomén FOMO (Fear of Missing Out, strach z promeškání). Tento jev drží lidi v šachu prostřednictvím mobilních telefonů, kdy neustále cítí nutkání kontrolovat sociální média a e-maily, aby se ujistili, že nezmeškali nic zajímavého. Tento neustálý pocit, že bychom měli být „on-line“ a zapojeni do digitálního světa, nás odvádí od skutečného života a reálných interakcí. Tímto způsobem se lidé vyhýbají nudě reálného života a ztrácí schopnost soustředit se na běžné aktivity. Tento únik do virtuálního světa může vést k obavám z vyloučení ze společenských událostí či příležitostí, které zažívají ostatní.
Dalším zajímavým jevem spojeným s digitální závislostí jsou „fantomové vibrace“, kdy lidé, kteří měli vypnuté zvukové notifikace, začínají vnímat vibrace i tehdy, když je jejich telefon vypnutý. Tato psychologická reakce je jasným důkazem, jak hluboko technologie pronikají do našeho každodenního života a jak silně ovlivňují naše vnímání reality.
Jaká jsou doporučení pro řešení fenoménu FOMO?
Pro řešení fenoménu FOMO se doporučuje několik kroků. Prvním je zvýšení zvědomění toho, kdy a proč zažíváme syndrom z promeškání, například vedením deníku. Dále je užitečné nastavit si časové limity pro používání sociálních médií, vypnout notifikace a zaměřit se na přítomnost, například prostřednictvím fyzických aktivit nebo koníčků. Důležité je také budovat zdravé vztahy, mluvit o svých pocitech s blízkými a trávit kvalitní čas s lidmi, kteří vás podporují. Pro vyvážení digitálního a reálného života je dobré občas provést „digitální detox“ a více se soustředit na osobní zážitky. Změna perspektivy, jako přehodnocení hodnot a uvědomění si, že každý má svou vlastní cestu, může pomoci snížit tlak z porovnávání. Pokud FOMO vážně ovlivňuje vaše psychické zdraví, je nasnadě vyhledat odbornou pomoc například v naší poradně.
Dopaminová závislost
Podle předního českého neurologa Martina Jana Stránského jsme na důležitém rozcestí. Stránský varuje, že se můžeme stát lidmi bez skutečných emocí a vztahů. Moderní technologie se stávají jakousi „digitálním drogou“, která stimuluje produkci dopaminu v mozku a vede k vzniku závislosti. Dopamin, neurotransmiter spojený s pocitem štěstí a uspokojení, je uvolňován při interakci s technologiemi a posiluje tak cyklus touhy a odměny. Potíže tohoto neřešeného problému se mohou naplno projevit až v okamžiku, kdy dojde k výpadku internetu nebo blackoutům, kdy si lidé naplno uvědomí, jak silně jsou na technologiích závislí.
Dopaminová závislost má také negativní vliv na tradiční vazby mezi rodiči a dětmi. Mnoho odborníků se shoduje na tom, že chytré telefony snižují naše kognitivní schopnosti, paměť a koncentraci, a dokonce nám „kradou“ schopnost orientace v reálném světě. Postupné předávání každodenního rozhodování technologiím vede k oslabení našich základních kognitivních funkcí a schopnosti samostatného myšlení.
Digitální závislost jako rostoucí problém
Světoví odborníci na zdraví varují před rostoucí závislostí na internetu, která postihuje téměř polovinu uživatelů chytrých telefonů, zejména děti a dospívající. Nové algoritmy a aplikace podporované umělou inteligencí prohlubují tento problém, přičemž sociální média a online hazardní hry jsou hlavními faktory. Výsledky zveřejněné v časopise The Lancet Psychiatry vyzývají k naléhavým opatřením a upozorňují na potřebu regulace a výzkumu v oblasti digitálních závislostí. Některé z nich již byly klasifikovány jako duševní poruchy a označeny diagnózou "patologické hráčství" (Gambling) nebo "nomofobie" (no mobile phobia, závislost na chytrém mobilním telefonu). Odborníci apelují na širší spolupráci mezi klinikami, orgány veřejného zdraví a vládními představiteli pro vytvoření rámce pro prevenci a léčbu těchto problémů, s cílem minimalizovat negativní dopady na globální úrovni.
Sociální sítě často slouží jako marketingové nástroje, kde uživatelé nejsou zákazníky, ale produkty. Data uživatelů jsou využívána k cílené reklamě, což ovlivňuje naše nákupní chování a emoce. Zároveň dlouhodobé používání těchto platforem může vést k osamělosti, depresím a celkové nespokojenosti se životem. Mladí lidé jsou obzvlášť zranitelní; čím více času tráví online, tím méně se věnují reálným interakcím a rozvoji mezilidských dovedností.
Tipy pro mobilní detox
- Pokud to je něco důležitého, volejte. Pokud to důležité není, nevolejte, nepište. Svět se bez této informace jistě obejde.
- A obráceně, vypněte si všechny notifikace. Uvidíte, že vědět v reálném čase o každém lajku na Instagramu vážně nepotřebujete.
- Kupte si budík a hodinky. Budete trochu old school, ale v detoxu to krásně funguje. Ráno nebude telefon tím prvním, co uvidíte, přes den ho do ruky vezmete řádově méněkrát.
- Pokud se nudíte, sáhněte po časopisu, po knize, hrajte s dětmi slovní fotbal. Telefon není na hraní, přestože to výrobce skálopevně tvrdí.
Jak rozpoznat digitální závislost?
Příznaky digitální závislosti zahrnují neustálou potřebu kontrolovat telefon nebo sociální sítě, podrážděnost při omezení používání zařízení a ztrátu zájmu o jiné aktivity. Děti a dospělí často používají technologie jako únik z reality nebo způsob, jak zmírnit stres. V extrémních případech se mohou dostavit fyzické příznaky, jako jsou bolesti hlavy nebo poruchy spánku, které jasně ukazují na závislost na digitálních médiích.
PREVENCE A ŘEŠENÍ
Existují však způsoby, jak se s digitální závislostí vypořádat. Klíčové je stanovit si limity v používání technologií, například vypnout notifikace, omezit čas strávený na sociálních sítích nebo vypnout internet během volného času. Je také důležité uvědomit si, že technologie by měly sloužit nám, nikoli naopak. Důležitou roli hrají rodiny, které mohou aktivně podporovat zdravé návyky a rozvoj aktivit, které nevyžadují technologickou pomoc. V případě vážnějších problémů je možné vyhledat odbornou pomoc.
Prevence je klíčová, zejména u dětí. V některých zemích již došlo k zákazu používání mobilních telefonů ve školách. Toto opatření vedlo ke zlepšení školních výsledků a celkového soustředění žáků.
Doporučení pro používání digitálních technologií u dětí a mladistvých
Světová zdravotnická organizace (WHO) poskytuje několik doporučení pro používání digitálních technologií u dětí a mladistvých. Tato doporučení jsou zaměřena na ochranu jejich zdraví a rozvoj. Klíčové body zahrnují:
- Děti do 2 let: Sledování jakýchkoliv obrazovek se nedoporučuje. Takto malé děti by měly mít možnost maximální interakce s rodiči a vrstevníky a zažívat aktivity v reálném světě, které podporují jejich vývoj.
- Děti ve věku 2 až 4 let: Měly by mít maximálně 1 hodinu denně sledování obrazovky, a to pod dohledem dospělých. Je důležité, aby obsah, který sledují, byl kvalitní a vzdělávací.
- Děti ve věku 5 let a starší: Pro tuto věkovou skupinu WHO doporučuje, aby se doba strávená u obrazovky vyvažovala s fyzickou aktivitou a dalšími zdravými aktivitami. Je důležité, aby děti měly čas na hraní, čtení a interakci s rodinou a přáteli.
- Dospělí jako vzor: Rodiče a pečovatelé by měli být vzory zdravého používání digitálních technologií. Je důležité ukazovat, jak správně a vyváženě používat technologie a jak si nastavit zdravé hranice.
- Podpora kvalitního obsahu: Rodiče by měli vybírat obsah, který je vhodný pro věk dítěte a který podporuje učení a kreativitu.
- Vyhýbání se používání obrazovek před spaním: Doporučuje se omezit používání obrazovek alespoň hodinu před spaním, aby se zlepšila kvalita spánku dětí.
- Vytváření digitální hygieny: Důležité je také učit děti o bezpečnosti na internetu, ochraně soukromí a zdravém používání digitálních médií.
Dodržováním těchto doporučení mohou rodiče pomoci zajistit zdravý rozvoj dětí a minimalizovat negativní dopady digitálních technologií na jejich zdraví a pohodu.
Závěrem
Digitální média přinášejí mnoho výhod, ale zároveň mohou být návyková a mít poměrně negativní dopady. Klíčem k jejich zdravému používání je najít rovnováhu mezi časem stráveným online a aktivitami v reálném světě, abychom si zachovali kontrolu nad svými návyky a životem. Rodiče i celá společnost by měli chápat rizika spojená s digitálními technologiemi a podporovat děti, aby trávily více času fyzickými aktivitami a osobním kontaktem. Jedním z možných řešení je společenská kampaň, která by upozorňovala na rizika digitální závislosti a její dopady. Nejde jen o aktuální problém, ale o budoucnost mladé generace, která si zaslouží zdravé prostředí pro svůj rozvoj. Abychom toho dosáhli, je třeba tuto otázku řešit aktivně a s důrazem na prevenci.
ZPRACOVAL
specialista na výživu a prevenci
POZNÁMKA
Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
ODKAZY
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Odkazy a zdroje zašleme na vyžádání na mail. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Infografiky a kreslené obrázky podléhají autorským právům.